|
| |
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Stav a rozdíly v akumulaci sněhu v oblasti Šumavy
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Šumava je nejrozsáhlejší pohoří v Česku a díky své rozloze a nadmořské výšce zachytává podstatnou část zimních srážek ve formě sněhu. Souvislejší informace o sněhových charakteristikách z nejvyšších a odlehlých poloh Šumavy však donedávna prakticky chyběly. Proto byly tímto směrem orientovány odpovídající aktivity v podobě podrobnějších expedičních měření výšky a vodní hodnoty sněhu. Na základě těchto měření mohly být postupně instalovány nové meteorologické stanice, nebo doplněny stávající výzkumné stanice, s automatickým měřením sněhu. Na základě spolupráce amatérských meteorologů ze Šumavy, ČHMÚ, ÚH AVČR, FZT JU a NP Šumava se tak staly součástí sítě sněhoměrných meteorologických stanic lokality jako Plechý, Blatný vrch, Boubín, Jezerní hora, Poledník, Pasečná – Horský potok a další. \nPro prostorovou analýzu bodových měření výšky sněhové pokrývky byly využity prostředky ArcGIS od ESRI, orografické interpolace, metody LLR a ClidatDEM užívané v ČHMÚ. Použité interpolační metody zohledňují vliv nadmořské výšky na interpolovanou veličinu a zachovávají původní naměřenou hodnotu ve známém bodě. Jako podkladový digitální model terénu byl využit SRTM 1-ArcSecond Global od USGS vytvořený v souřadnicovém systému WGS-84, a to z důvodu vysokého rozlišení (38 x 38 m) a možnosti hodnotit celou Šumavu včetně její bavorské potažmo rakouské části.
|
|
| |
|
|
Návrh přírodovědné naučné stezky pro 1. stupeň ZŠ v CHKO Český les.
SVOBODOVÁ, Věra
Práce pojednává o přírodních a historických zajímavostech v oblasti CHKO Český les a zaměřuje se na přírodovědná a vlastivědná témata. Autorka navrhuje jednu trasu se čtrnácti zastávkami, jež lze podle aktuálního učiva vhodně kombinovat; tím vznikne mnoho alternativních tras. Vzhledem k náročnosti terénu je určena pro žáky 4. a 5. ročníků základních škol. Pro většinu zastavení je navržen pracovní list a pro průvodce metodická příručka s návody ke všem stanovištím. Cílem práce je žákům přiblížit alespoň část přírodního bohatství z téměř nedotčené přírody Českého lesa a probudit v nich zájem o její ochranu.
|
|
|
The History of the Glas Industry in Šumava-Region (19th / 20th century), the Analysis of Post-War Development and the Actual Phase
PIKSOVÁ, Lucie
Tématem předkládané diplomové práce je historie a současnost sklářství na Šumavě. Důraz je kladen na vývoj v 19. a 20. století a na aktuální stav. Práce je dělena do několika částí. Úvodní část je věnována šumavskému sklářství do počátku 20. století. V druhé části následuje analýza sklářských hutí ve 20. století a rozbor jednotlivých období. Ve třetí části je pozornost věnována současnosti a sklářům, kteří na Šumavě v dnešní době působí. Poslední část se zabývá budoucností šumavského skla. Pro lepší orientaci v použité terminologii navazuje na práci česko-německý slovník odborných pojmů a seznam německých místních názvů s českými ekvivalenty. Celou práci uzavírá obrazová příloha.
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
|
|
|
Zaniklé krajiny v dokumentární fotografii
Portešová, Anna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Cílem této praktické bakalářské práce bylo vytvořit fotoknihu na téma zaniklých krajin, která je ohlédnutím za historií třech českých lokalit a ve které prezentuji soubor fotografií, jež porovnávám s fotografiemi dobovými. Zaměřila jsem se na zaniklá místa, která byla něčím architektonicky, historicky či geograficky významná - konkrétně na starou Prahu, Šumavu a Ralsko. Všechny tyto lokality spojuje nepřirozenost a necitlivost jejich proměn. Vzhledem k tomu, že se toto téma týká nejen staveb a měst, ale i přírodní krajiny jako takové, nabývá práce částečně i environmentálního charakteru. Všechny tyto aspekty jsem ukotvila v teoretické části práce, ve které se blíže zabývám fenoménem dokumentární fotografie, architektonické fotografie a také fenoménem mizejících krajin a jejich reprodukci v české fotografii.
|
|
| |
|
|
Rok 1918 - nový začátek česko-německého soužití v Kašperských Horách?
Uhlich, Tereza ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak se změnilo soužití Čechů a Němců před a po 28. říjnu 1918 v Kašperských Horách, kdy vzniklo Československo. Tuto otázku se práce snaží zodpovědět pomocí historického kontextu, který zavítá až do roku 1908, pomyslným mezníkem zdejšího národnostního konfliktu. Práce dále představuje, v jaké pozici se ocitli kašperskohorští Němci a jak novou republiku vnímali. Zároveň popisuje situaci Čechů v převážně německém městě po vzniku republiky. V neposlední řadě budou nastíněny momenty, při kterých docházelo také díky společnému sousedství a historii ke vzájemnému smíru.
|
host ::
RSS.